Inkluze je tématem rezonujícím nejenom mezi pedagogickými odborníky a profesionály ve školské praxi, ale díky poměrně intenzivní medializaci (v pozitivním i negativním smyslu) se s touto problematikou nepochybně setkala i převážná část veřejnosti. Inkluzivní přístup ve vzdělávání je již popsán v řadě českých publikací, nikoliv ale dostatečně srozumitelným, přehledným a komplexním způsobem.

Mezi odborníky proto panují značné rozpaky v otázce porozumění a zejména aplikace tohoto přístupu jak ve školní a mimoškolní edukaci, tak rovněž v širším významu inkluze coby sociálního konceptu.

Zcela nevyjasněn zůstává vztah mezi inkluzivní pedagogikou (jako nově se formující pedagogickou disciplínou) a speciální pedagogikou (jako již pevně etablovaným oborem s dlouholetou tradicí v českém školství i v dalších oblastech souvisejících se životem osob s postižením či znevýhodněním, včetně dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami).

Kniha nabízí čtenářům vymezení a zpřehlednění oblastí inkluzivní a speciální pedagogiky, kterým se autor dlouhodobě věnuje teoreticky, výzkumně, publikačně i na úrovni přímé praxe, a zejména pak jejich propojení v konceptu inkluzivní speciální pedagogiky.

Může být proto přínosná nejenom pro odborníky v oblasti pedagogiky a vzdělávání, sociální práce nebo dalších pomáhajících profesí v akademické sféře i v profesní praxi, ale stejně dobře poslouží jako učebnice pro studenty řady souvisejících oborů (učitelství, sociální práce, psychologie, sociologie, zdravotnických oborů), zejména na úrovni terciárního a celoživotního vzdělávání.