Výbor z děl Izumi Šikibu Nikki (和泉式部日記) a Izumi Šikibu šú (和泉式部集).

Na začátku 11. století, kdy vrcholí klasické období japonské literatury, vzniká řada literárních deníků, které jsou kombinací autentické zpovědi s literární fabulací a prózu prokládají básněmi.
Příběh horoucího milostného vztahu je náplní poetického deníku japonské básnířky Izumi Šikibu, o jejímž životě máme jen sporé informace. Víme, že pocházela ze staré aristokratické rodiny Óe, jejíž příslušníci vynikali vysokou mírou vzdělanosti a mnozí sami psali. Izumi, narozená patrně roku 978, byla dvorní dámou umělecky založené císařovny Šóši (též Akiko), která básnickou činnost svých dam podporovala a sama se jí účastnila. Literární odkaz Izumi Šikibu tvoří dvě později dodatečně uspořádané sbírky japonských básní (pětiverší tanka), známé pod názvy Izumi Šikibu šú a Zoku Izumi Šikibu šú, a autobiografický memoár („deník“ – nikki), v němž jedinečným způsobem propojila poezii s prózou. Deník, pokrývající úsek deseti měsíců, je ohlédnutím za důležitým údobím v autorčině osobním životě, kdy začínala její čtyřletá známost s princem Acumičim, synem císaře Reizeie a nevlastním bratrem zesnulého prince Tametaky – předchozího milence paní Izumi.
Ještě celá staletí po básnířčině smrti (její stopa se ztrácí někdy po roce 1038) byly její verše zařazovány do prestižních císařských antologií a dnes, po tisíci letech, je uváděna na předním místě mezi nejlepšími japonskými básníky všech dob.

Z japonských originálů vybrala, ze staré japonštiny přeložila, poznámkami opatřila, úvod „Nezkrotná básnířka“ a doslov „Socha a chrám“ napsala Zdenka Švarcová.
Poznámku k přebalu „Mistr paravánu“ napsala Helena Honcoopová.
Reprodukce na přebalu – Júsei: Paraván (výřez).